Hustota populace rysů v NP Šumava a Bavorský les mírně stoupla 

potvrzuje to deset let trvající společný intenzivní fotomonitoring

Vývoj populace rysa ostrovida je na území Bavorského lesa a Šumavy sledována od sedmdesátých, respektive osmdesátých let, kdy byla tato kočkovitá šelma opět vysazena do prostředí, kde ji člověk v minulosti vyhubil. Nejnovější etapa společného intenzivního monitoringu Národních parků Šumava a Bavorský les, při kterém se používají především fotopasti, probíhá posledních deset let.

Metoda tohoto fotomonitoringu je postavená na tom, že každý rys má svůj jedinečný vzor kresby na srsti a je možné jej pomocí fotopastí opakovaně identifikovat v čase a prostoru. Tato nekontaktní a naprosto šetrná metoda je tak velmi vhodná pro zjišťování informací o životě jedinců i stavu celé populace," vysvětluje zoolog Správy NP Šumava Luděk Bufka.

Velmi intenzivní přesně standardizovaný fotomonitoring umožňuje spočítat hustotu populace pro každou sezónu, a tak sledovat její změny a trendy. Takto získané informace jsou jedny z klíčových podkladů v rámci dlouhodobého sledování celé populace rysa, které je organizováno ve spolupráci s dalšími organizacemi v rozsáhlém území obývaném rysy mimo národní parky, od Českého lesa/Oberpfälzer Wald až po Novohradské hory/Freiwald" dodává zooložka Správy NP Šumava Elisa Belotti.

2010: Matylda jako rostoucí kotě

2010: Matylda jako rostoucí kotě

2014: Matylda s kotětem

2014: Matylda s kotětem

Z výsledků společného rysího monitoringu vyplývá, že od počátku sledování v roce 2009 došlo ve studijním území v národních parcích k nárůstu hustoty populace všech rysů starších jednoho roku (tj. mimo koťat závislých na matce). Před deseti lety byla hustota na území obou národních parků 1,3 rysů na 100 km2. V sezónách 2016/2017 a 2017/2018 to bylo 1,9 zvířat na 100 km², a v zatím poslední sezóně 2018/2019, tato hodnota činila 1,77 rysů na 100 km2.

Zároveň bylo zjištěno, že ačkoliv dochází k těmto výkyvům populačních hustot, početnost nejdůležitější složky populační struktury - rozmnožujících se samic - je víceméně stabilní ve sledovaném jádrovém území. Zvýšené hodnoty populační hustoty v národních parcích jsou pravděpodobně způsobeny větší produkcí mláďat, případně jejich větším přežíváním mimo oblast národních parků. Mladí jedinci, kteří ještě nemají pevná teritoria, pak často využívají území národních parků ke svému pobytu nebo jako migrační koridor," vysvětluje Luděk Bufka

Více informací o výsledcích z desetiletého intenzivního fotomonitoringu v národních parcích jsou shrnuty v právě zveřejněné společné zprávě „Výsledky monitoringu rysa ostrovida v národních parcích Šumava a Bavorský les v sezónách 2016/17, 2017/18 a 2018/19", k dispozici zde: https://1url.cz/uM0NS.

2018: Matylda stale zije

2018: Matylda stale zije

2018 Bertik v Národním parku Šumava

Bertik v Národním parku Šumava

Výsledky monitoringu v národních parcích, společně s předběžnými výsledky z fotomonitoringu v celé oblasti výskytu, získané v rámci dalších projektů, jako projektu 3Lynx, který je financován z programu INTERREG Central Europe, naznačují, že se stav rysí populace celkově mírně zlepšil v rámci širší oblasti výskytu celé česko-bavorsko-rakouské rysí populace. Výsledky také ukazují, že pouze dlouhodobým systematickým sledováním je možné získat hlubší porozumění struktury a dynamiky rysí populace a správně interpretovat získaná data v příčinných souvislostech," dodává Elisa Belotti.


Ve Vimperku 29.8. 2019

Jan Dvořák
tiskový mluvčí
Správa NP Šumava
1. máje 260
385 01 VIMPERK
mobil: +420 731 530 509
e-mail: jan.dvorak@npsumava.cz
www.npsumava.cz

Zdroj: NP Šumava

Další pohled na: Ekolist.cz

2011 Kika jako tříletý kocour

2011 Kika jako tříletý kocour

2019: Kika stále s námi

2019: Kika stále s námi